 |
Ostrov Murterv severozápadní části šibenského souostroví s množstvím přeskrásných písčitých pláží, od pevniny je oddvojen 20m širokým mořským průlivem.
S pevninou je spojen 37m dlouhým otevíracím mostem. Blízkost národních parků – Kornati(15km), Krka (50km) a Paklenica(100km), ostrov činí ještě atraktivnějším místem, kde si plně uvolníte své tělo i duši. Povrch ostrova je 18,7km2 a nevyšší vrch je Raduč, který se zvedá 125m nad hladinu moře. Především přikré jihozápadní pobřeží je přerušeno několitati písčitými zátokami. Na severovýchodní zalesněné části ostrova se rozvily obce Jezera a Tisno, na severozápadě ostrova, v okolí praporového pole s několikati studnami, Betina, Murter a Raduča.
Podnebí - průměrná teplota moře se v létě pohybuje okolo 23,9C a ostrov ročně zahřívá 2 699slunečních hodin. Průměrná teplota vzduchu v lednu činí 6,9C, v červenci a srpnu je to 24,7C, zatímco maestral, nečastější letní vítr, ochlazuje vzduch a dny jsou tak snesitelnější.
Historie -ostrov byl obydlen v dávnýych dobách, nejstarší známý obyvatelé jsou Iliri, což dokazují pozůstatky ilirsko-římské vesnice Colentum pokraj Betine. Ve 13.st. se na ostrově nacházi dvě obce – Jezera a Veliko Selo (dnešní Murter). Betina i Tisno vznikly v době turských nájezdů do těchto míst, pravděpodobně na začátku 15.stl. Ostrov Murter se zmiňuje v roce 1318, a to jako Insula Mortari. Archeoložsky bohatá oblast, která by měla být navštívena, je poloostrov Gradina mezi Betinou a Murterem, Plitka vala mezi Tisnem a Betinou a také Ivinj.
Betina
První zmínky pochází z r. 1423, kdy vesnice měla 8 domů s 15ti obyvateli. Počet obyvatel se zvyšuje koncem 16.stl., kdy přichází beženci z Vrane, kteří utíkají před Turky. Kostel se počel budovat již v 15.stl. a na jeho místě se v r. 1601 se buduje nový kostel. Roku 1720 dostává kostel dvě vedlejší lodě. Dnešní věž kostela byla vybudována v r. 1752. Do roku 1640 patří kostel župy Murter a v r. 1680 vzniká samostatná župa. Rakousko zrušilo župu v r. 1849 a obce připadá pod kapelaniu Murter. Samostatná župa byla založena v r. 1879. Od kulturně-historického dědictví bychom měli vzpomenout barokní oltář z 18.stl., obraz Panny Marie Ružarija, oltář Sv. Josipa s obrazem Panny Marie Zdravi ze stejné doby.
Obyvatelé se baví zemědělstvím a rybařstvím, v nové době i cestovním ruchem. V Betině se nachází doky na výrobu lodí z r. 1740, ve kterých se dodnes staví dřevěné lodě.
Jezera
Městečko se nachází ve stejnojmenné zátoce, otočené směrem na východ. Vyvýšeniny Brošćica (113m) a Čvrdak (112m) chrání město od bury a část ostrova od jižního větru z otevřeného moře. Obce se formovala před r. 1298, kdy se společnĕ se založením šibenské biskupie označila část župe Murter. V této době se městečko skládá z 8smi rodin a 94 obyvatel. Větší příliv obyvatel nastal v polovine 16.stl., a to především beženci před vpády Turků. Samostatná župa byla založena v roce 1602 a kostel Panny Marie Zdravi byl dovršen v r. 1724. Jednou ze zajímavostí a kulturně-historickou cenností je hlavní oltář a oltářní obraz Panny Marie Zdravi z 18.stl., který je poloreliéf ve dřevě.
Jezera je městečko namořníků, rybářů a bojovníků. V poslední době se ale obyvatelé baví nejvíce cestovním ruchem.
Murter
Meěstečko se nachází na úpatí kopce – Raduča. Kontinuet obce můžeme sledovat od antiky, kdy se zde nacházela ilirsko-římská vesnice Colentum, což dokazují archeoložské nálazy v oblasti Gradina z této doby. Župa jako taková se zmiňuje v r. 1298, ale i přes to je pravděpodobné, že i před tím existovala (křesťanství se ve svém počátku rozšiřovalo v organizovaných oblastech.).Tehdy vesnice Velo Selo měla 202 obyvatel. Kostel z ranného středověku byl obnoven 1770 a prošířen 77 let poté. Dnešní podoba kostela pochazí z r. 1964. V kostele se nachazí barokníi oltář z 18.stl. a gotická socha Bogorodice.
Obyvatelé obce jsou především rybáři, námořníci i zemědělci. Přesto se v dnešní době nejvíce obyvatel baví cestovním ruchem. V přístavu Vinice se vyrabí dřevěné lodě.
Kornati
Kornati jsou jedním z nejrozšířenějším souostrovím celého Středomoří a nachazí se v severní Dalmáci nedaleko Šibenika. Tento pravý labyrint moře a skalisek ze skládá ze 140 neobydlených ostrovů, ostrůvků a skal s povrchem od 70km2. V blízkosti národního parku Kornati, který zahrnuje větší část souostroví, se nachází ješte jedna perla chráněného přírodního bohatství Chorvatska – chráněné krajiné území Telašćica. Toto uzemí se rozkládá na území stejnojmenné zátoky na sousedícím ostrově Dugi otok. Také tady můžeme najít spoustu malých ostrůvků a v blízkosti moře i slané jezero. Kornatské souostroví se vyznačuje četnými bizardními tvary a neobyčejnými reliefními strukturami a predevším vysokými útesy.
|
|
|
